Co de asi ?: Cesta do Evropského parlamentu (1): úvod a den nultý

Jsou tomu bezmála tři měsíce,kdy jsem se vrátil z krátké návštěvy evropské destinace jménem Brusel. Chtěl jsem si nechat odstup, protože při příjezdu jsem byl plný dojmů. Po této časové odmlce se snad budu věnovat jen těm nejpodstatnějším věcem (už teď vidim že to bude těžké).

Článek mám rozepsaný dlouho, protože jsem nebyl schopný tvořit přijatelně čtenou formu. Navíc jsem si v posledních týdnech pokládal otázku, zda takový článek má cenu psát - ano má, protože stále dostávám stejnou otázku: "Jak tam bylo?", "Co Entropa?" a "Co angličtina", takže jednodušší bude sepsat písemně :)

Abstrakt :-)
Jak je známo ve vodách internetu se cítím jako ryba ve vodě, to je spojeno s mojí chuti dozvídat se nové věci (i když to někdy upadá). Dozvěděl jsem se takhle od Barbory Zýchové (evangelistka Microsoft ČR) o evropském projektu TH!NK ABOUT IT. S chutí nesobě vlastní jsem se s Suchoschem registroval. Jaká nás provázela radost míšena se zděšním jsme byli vybrání právě my dva. Poslední kapku nedůvěřivosti odpařil fakt, kdy nám byly zaslány informaci o zabookvaání letenky. Po dlouhém rozhodování (kdo mě zná, ví o čem píšu) připadlo definitivní ano.

Den nultý - příjezd
Z pražské Ruzyně jsme odlétali zhruba 17:15, na pravidelném spoji ČSA Praha-Brusel.
Spolu s námi v letadle sedělo pravděpodobněji více úředníků, vracejících se do práce (berouc cestu letadlem, jako já jízdu metrem) než turistů za krásami Bruselu. Vedle mě seděl člověk učící se francouzštinu, takže po očku jsem si zopakoval pár slovíček. Během letu jsme dostali krátké občerstvení v podobě miniMINIBAGETY (na délku tak 8cm) a k piti jsem si dal moji klasiku do letadla - Tonic.

Pro někoho jako vagon metra :-)

Po zhruba hodince letu jsme přistali na bruselském letišti. Následovalo dopravení do hotelu (vlakem + metrem) a pak na warm up party, kde probíhalo neformální přivitání. Na recepci v hotelu na nás musela koukat jako na exoty, protože se Suchosch ještě zeptal zda když máme každý pokoj pro sebe, zda můžeme někoho očekávat dalšího. (třeba nějakého kolegu z jiné země). Její poněkud zmatená odpověd na naší více zmatenou otázku zněla ne. Tak to dopadá když vám někdo objedná kompletní komfort a vy netušíte co máte dostat :-)

iPhone v akci: Vylezli jsme a netušili jsme kde jsme. Zkusil jsem najít nejblizší wifi, bohužel. Takže jsem se rozhodl obětovat Vodafone Data Roaming. Načetla se mi mapa, GPSka našla polohu, vyhledal jsem hotel a nechal navigovat. (mapu jsme v té době neměli, i když se míchají názvy ulic ve vlámštině a francoužštině). Musím řící že v tuto chvíli jsem za hloupý telefon byl rád.

Musim uznat, že toto bylo opravdu vostré jak by někdo poznamenal. Nejen že jsem byl unaven po cestě (i když krátké), ale když k tomu přidám plynně/rychle mluvící spolu účastníky (jak jsem později zjistil, většina studovala v jiné zemi než za jakou přijela), bylo obrovským úsilim porozumět (přidám-li hluk bruselské butiky), doteď se obdivuji za solidní výkon :-)

Popil jsem zázvorový Tonic, zjistil jak jsou všichni do projektu nášlápnutý. Jinak pokud chcete zapadanout doporučuji za každou větou použít slov awesome :-) Cestou jsme jeli společně do hotelu, nakonec shuffle bus nepřijel. Takže jsme došli společně po svých. Na pokoji jsem prolistoval co dávají v televizi, mile mě překvapilo že v tu dobu (kolem 1h ráno) dávali tříhodinovou němou Intoleranci od Griffitha. Sice jsem ji ještě neviděl, ale dal jsem přednost koupeli a spánku..

Brusel na mě působil nějak divně. Centrum kde působí politici vypadá velmi pěkně, luxusně moderně. To kontrastuje se zbytkem, kde jsem si přišel jako spíše někde v letovisku Tunis či Turecko. Je to kosmopolitní město, které vychazí z historické tradice kdy spolu s Nizozemskem měli silné námořnictvo a budovali kolonie. A jak se to projevovalo ? Daleko větší promíchanost obyvatelstva, když už nějaká ulice smrděla - tak to byl opravdu recht smrad, obchody (u nás turecké/arabské obchody jsou po jmenovkou české či americké společnosti, navíc s ukrajinkou nebo ukrajnimce) přímo s arabskými nápisy a seděli tam stejné typy lidí. Ovšem má to svoje kouzlo, jen je to pro středočecha nezvyk...