Zhodnocení 4.semestru oboru Web a multimédia

Všimnul jsem si zajímavého faktu - čím méně času mám,tím více toho stihnu - s tím souvisí i další ze série článku "Zhodnoceni %n .semestru oboru Web a multimedia", kdy n je v ideálním případě z intervalu <1;6>.

Opět na úvod je nutné zmínit, že jsem tyto předměty prošel loňský rok (2008), takže skladba se může měnit . (tedy v době kdy neexistovala fakulta informatiky ČVUT a oboro Otevřená informatika)

Diskrétní matematika (Y01DMA)
Jak vtipně zmínil spolužák ze střední - "A to se ty výsledky šeptají do ucha (diskrétně)" :-)
Kdepak, k něčemu takovému nedochazí. Tato část matematiky pojednává o věcech týkajících se rekurentních rovncich, základní počítání s RSA šifrovacími klíči a hodně o abstrahování základní matematiky (definují se zde pojmy typu monoid, grupoid, grupa atd). I když tento předmět není přímo pro nasazení v praxi, s odstupem času jsem za něho rád. Tu část matematiky, kterou se učíte na základní škole - jako že můžete dělit, je zde osvětleno. Jako že dělení číslem 9, je vlastně násobení jeho opačným číslem (1/9), jež dá e, což je neutrální prvek vůči násobení. Pokud toto platí pak je tělesem a můžem v klidu počítat, protože ke každému najdeme jeho inverzi. Existují i jiné systémy (s konkretním modulem) v nichž počítat nelze, protože k některému číslu tuto inverzi neumíme najít. Zkoušku jsem dal nakonec napodruhý.


Bezpečnost přenosu a zpracování dat (Y36BEZ)
Po definici základní pojmů přišla na řadu základni šifrování, (klasické metody) až po pokročilejší asymterick/symterické, hašování, kolize až po informační bezpečnost. Předmět mě bavil, protože jsem viděl konkrétní aplikaci (například jako dokážete z 3,7 GB souboru udělat n-znakový řetěz, pro ověření integrity) - např. při rozbalování dat. V seminářích se probírali jedntolivé postupy / algorimty pro podporu kryptografických postupů a na cvičeních v počítačové učebně aplikovali v praxi (v kodu)

Profesionální komunikace (Y04PRK)
Předmět nás měl naučit komunikovat, což se mu nepovedlo. Komunikovat umíme po svém, zde to byl předmět o pojmech a cvičení 1x za 14dní taky moc nepřidalo. Ale rozhodně si nechci stěžovat, jen jsem čekal něco jiného (a to co jsem se naučil se mi třeba v budoucnu někdy hodí).

I když v syllabu bylo zmíněno něco o Timemanagementu, vedení týmu - tak bohužel  k tomu nedošlo. Jedinným přínosem mi může být fakt, že mám ponětí (neaplikuji v praxi) jak psát odbornější text v anglosaském světě--

Multimédia 1 (Y36MM1)

Cílem semestrálky bylo vybrat si konkrétní projekt, nakonec jsme si vybrali tvorba DVDčka za účelem vytvořit manuál pro prváky, jak se chovat ve škole. Jeden z důvodu proč jsem šel právě na obor Web a Multimedia bylo právě prohloubení si znalostí - bohužel jak tomu tak v studentském světě bývá, nakonec jsem čerpal spíš z vlastních znalosti a doplniĺ jsem si rozhled jen v tom co mi přišlo zajímávé.. Na zkoušku jsem se učil nejméně ze všech předmětů a nárok na nejlepší známku mi utekl kvůli nějaké drobnosti...

Tvorba uživatelských rozhraní (Y36TUR)
Na předmět jsem se těšil, bohužel mě zklamal.  ČVUT ve spolupráci se SUNem vybudovalo Usability Lab pro testování rozhraní. Do této místnosti jsme se dostali pouze jednou a to za účelem abychom mi byli testování - ne tady abychom testovali... Poslední přednášky byly o probírání groupware (což je nepoužíváný pojem pro to co dnes je velmi podobné Google Doc nebo Google Wave).  V rámci semestrálky se realizovali projekty, jejichž cílem bylo obsáhnout minoritní skupinu uživatelů - tedy senioři, lidé kteří ovládají rozhraní pohybem nebo zvukem (ne mluvením ale mumláním). Ano i tato část tam patří, ale třeba od 6. přednášky, kdy do té doby by probírali věci kolem layoutu, testování, barev, návrh prvku, atd.

Tvorba webových aplikací 2 (Y36TW2)
Předmět jsem si zapsal, protože v popisu bylo zmíněny pojmy jako RDF, sémanitcký web atd. Jenže z celého předmětu se vyklubala jen JAVA a její nasazení. Určitě se jedná o užitečnou věc, bohužel když jsem očekával něco jiného, tak jsem si tento předmět včas zrušil

Bezdrátové komunikační systémy (Y37BKS)
Jednalo se povinné volitelný předmět - nějaké základy jsem měl ze střední takže jsem myslel že by mohlo být zajímavé dozvědět se něco o GPS, DVB-T, mobilních síti atd. Na cvíčeních jsme měřili vždy nějakou úlohu a udělali protokol.

Teoretická informatika (Y36TIN)

Předmět jsem si zapsal navíc. Po první přednášce jsem se rozhodl ho navštěvovat protože se mi zdál zajímavý. Nakonec jsem předmět odchodil,ale nešel jsem na zkoušku. V tu dobu jse měl svoje rychlovky - kdy během několika málo dnů jsem se snažil udělat co nejvíce zkoušek. Nakonce po zdravé úvaze jsem se rozhodl věnovat se povinným předmětu (DMA) než těmto okrajovým. Také se mi nechtělo pouštět do semestrálky...

Anglický jazyk 2 L
Angličtina opět dvojka - tedy málo gramatiky a hodně probírání odborných článků. V rámci semestru prezentace, test a zakončení zkouškou...

Francouzský jazyk 0 L
Lhal bych kdybych říkal že nešlo o kredity. Začal jsem s FJ v zimě, protože mám rád Francii a hlavně Paříž. Když jsem tam byl před 7 lety tak bez základní znalosti jazyka jsem si přišel jak bez nohy. (ruky) . Mám tedy základy tohot jazyka, dokážu porozumět jednoduchým větám a přečtu částečně správně v částečně odpovídající výslovnosti.

Tělesná výchova

Opět jsem se rozhodl věnovat se společenskému sportu, u něhož probíha networking v příjemném atmosféře. Jednalo se opět o bowling, jenž mi vyhovuje jako sport i tím že z domova mi trvalo jen 30 minut cesty.

TV kurs letní
Vydal jsem se do Mozolova, kde probíhali míčové hry a turistika. Skvělí lidé a to jsem ne celou dobu mluvili jen o IT

A takto jsem absolvoval předmět v období leden / květen 2008, bohužel finální publikace byla vinnou mnoha okolnosti (a lenosti) vždy posunuta

Zajímá tě více? @codeas

Tweet

Vytvořte si plán na Google Developer Day pomocí online spreadsheetu

Nemusíte se zrovna chystat příští pátek na Google Developer Day, abyste dokázali pochopit situaci kdy nevíte mezi kterýma paralelně probíhajícíma přednáškama si vybrat. Alespoň částečně by mohl být nápomocen tento článek v stanovení priorit...

Konference Google Developer Day se konala v České republice poprvé minulý rok a dle vysoké návštěvnosti a nadšených ohlasů bylo lehce představitelné její každoročné opakování. Letos se koná ve městech Yokohama, Peking, Sao Paulo, Moskva a Praha. Můžeme být tedy hrdi, že se taková konference koná jako jediná v Evropě právě u nás. Zde bych rád zmínil malou shodu náhod ;-).

Z 5 zemí kde se konference koná - tak pouze v jednom případě je Google lídrem na daném trhu. Pro Yokohama - Japonsko, Peking - Čínu, Moskva - Rusko a Praha - Českou republiku platí, že Google je až dvojkou za domácim hráčem. Škoda aby se skvěle doplnila moje teorie, tak se mohl konat DevDay ještě v Jižní Koreji. Zde jsou nějaká čísla

• Seznam 63%.
• Baidu (Čína) kolem 60 %
• Naver (Jižní Korea) 60 %
• Yahoo! Japan něco přes 50 %
• Yandex (Rusko) 43 %

Sice vycházim z rok staré statistiky (zdroj: Seznam: Jeden z 5 vyhledávačů, jež odolávají celosvětové expanzi Googlu), ale nepředpokládám že by se % natolik posunuly. Stačí si povšimnout našeho zástupce - ačkoliv se dvojka Google dotahuje na Seznam.cz, ten stále je jedničkou. (neříkám že tomu tak bude vždy, ale ne za poslední rok) Stejně tomu tak bude i na jiných trzích. Jako příklad si uveďmě čínský server Baidu, který tento týden ohlásil nárust tržeb o 42% (!!) (zdroj: Baidu - největší čínský internetový vyhledávač výrazně zvýšil zisk )


A jak tedy vytvořit ten zmíněný program?
Na stránce s agendou (http://code.google.com/intl/cs/events/developerday/2009/agenda.html) jsem si nemohl nepovšimnout krásně provedeného tagu TABLE, který nyní už neslouží k vytváření layoutu. Otevřel jsem si tedy Google Spreadsheet nový soubor a do buňky vložil funkci pro načítání externích dat ImportHtml.Ta má tři parametry - URL adresu zdroj, typ načítaného elementu a pořadí v jakém se nachází na stránce

V našem případě

=ImportHtml("http://code.google.com/intl/cs/events/developerday/2009/agenda.html", "table",1)

Tak a máme importovanou tabulku. Nyní si jen barevně značim co mě zajímá hodně a co vůbec, co uvidim a na co už nebude čas..



Uvidíme se na Google Developer Day...

Zajímá tě více? @codeas

Tweet

Důkaz: Narozeninový paradox aplikovaný na poslaneckou sněmovnu ČR

Matematika je často považována za královnu všech věd, bohužel kvůli své nepřístupnosti s přispěním špatným přístupem kantorů, se stává většině školákům neoblíbenou. Osobně mám štěstí že v počátcích mi matematika nedělala větší problémy a později mě odrazovala jen přístupem "musim se naučit - chápat - počítat". Zpětně když se ohlédnu tak existuje plno zajímavých matematických aplikací, které jsou bohužel často schovány jako poznámky pod čarou u tlustých knih.

Dnes bych Vám rád představil narozeninový paradox. Představte si že jste ve skupině o celkovém počtu 23 lidí. Potom existuje 50% pravděpodobnost že existují dva lidé, kteří mají narozeniny ve stejný den.

Představte si že jedete v metru a chcete si hodit korunou, Jaká je šance že padne orel ? Ze dvou možností padne pouze jedna. Existuje tedy pravděpodobnost 1/2 (jedna možnost z celkových dvou možných) neboli 50%. Takže šance že padné právě orel je vysoká. Teď se kolem rozhlédněte a právě kolem vás (pokud vás je alespoň 23) existují dva lidé s 50% šancí že mají narozeniny ve stejný den. Neuvěřitelné že..

A jak jsme k tomu dospěli?
Rok má 365 dní (neberme v úvahu přestupní ). Začneme od jednoho člověka - pokud se narodil ;-) - má narozeniny v jednom z 365 dnů z celkových 365 dnů. To je šance rovna jistotě( 365/365 = 1).

Pokud máte kamaráda, tak počet možných dnů v roce abys se narodil v jiný den je už jen 364, protože ten jeden "vlastníte vy". Najednou jde kolem 3.kamarád - takže pravděpodobnost že nebude mít narozeniny jako vy dva je 363/365... Ty pravděpodobnosti se mezi sebou vynásobíme (myslim že podle zákona o nezávislosti jevů)..


V prvním sloupci je počet lidií, ve druhém je pravděpodobnost jakou má nově přidaná osoba do množiny, že se narodila v jiný den než jsou narozeni ostatní, třetí sloupec je vynásobená pravděpodobnot že jsou všechny osoby nenarozeny ve stejný den a poslední je pravděpodobnost že jsou narozeny ve stejný den

Dalším možným vysvětlením (a pro mě novým) je vytvořit si počet dvojic. Tři lidi vytvoří celkem 4 dvojice (každý s každym mimo sám sebe, př. AB, BC, AC).Celkový počet zísíkame dle vzorce (3* 2 )/2

Pokud těch osob bude 23, počet dvojic je 253 ( (23 * 22) / 2
A šance že budou mít narozeiny v jeden den je cca 253/365, tedy něco kolem 0,69 (zde se provádí uprava, protože existují šance že jsou někteří narozeni v samý den, kdy šance je zase našich dobrých 50%)


Pozor, tyto pravděpodobnosti jsou jen pokud hledáte dva libovolné lidi. Pokud byste chtěli najít někoho k sobě, tak ty šanci budou 23/365 (cca 6,3%)

A nyní přichází na řadu můj pokus.Hospodářské noviny vydaly přílohu KontaX, v nichž sepisali majetkové poměry našich zákonodárců. U těchto informací byly uvedeny i data narození. Rozhodl jsem se začít od začátku sešitu, a zanalyzovat ona data. Nakonec mi stačilo 26 poslanců za sebou (s tim že jsem projel jen poslance ODS, kteří se všech stran první a to jen písmena A-J)

A kdo jsou ti vítězové?
Páni Ing. František Dědič a Ing. Miroslav Jeník se narodily ve stejný den a to 7.3.
- gratulujeme a pánů zasílám pěknou písničku... :-)

Pokud chcete zkontrolovat, zde je již zmíněný online dokument http://www.ihned.cz/download/kontaX/1kontaX.pdf

Dle mé tabulky tato šance byla na 60% a pokud bych postupoval dále tak bych téměř u 60.tého poslance mířil k jistotě "výhry" (cca 99% a nějaké drobné ;-)

A další zajímavost?
U skupiny 200 (což opět jsou naši poslanci) je šance že jsou narozeni nejen ve stejný den ale i rok opět 50%. Tady bych se přikláněl k umělému zvýšení procent, protože poslanci jsou méně homogenní skupina než třeba v metru (už kvůli tomu že se tam vyskytují lidé kolem nejvíce kolem cca 45 - 55 ). Pokud má nějaký blogger chuť a čas může sepsat všechna data poslanců a podat výsledek zda tomu tak opravdu je (vsadil bych se že ty šance jsou opravdu vysoké)...

Zajímá tě více? @codeas

Tweet